MY.TOP 09

Kolegové,

vstupní informace bude tentokrát delší než obvykle. Důvod je jasný - potřebujeme jasnou a srozumitelnou analýzu, na jejím základě může vzniknout program, který bude veřejností přijat.

Dokument, který naleznete v příloze, je takovým rozborem situace. Nepochybně je delší než bude finální program, ale rád bych, aby toto byl jasný základ našeho přístupu. Konečně podobnou debatu jsme vedli již vloni, máme na co navázat.

Díky všem, kteří jste mi v uplynulých týdnech věnovali svůj čas. Odpusťte mi prosím ještě nedotaženosti, překlepy apod. Je to neveřejná verze pro naši interní debatu. Budu vděčný za všechny připomínky a náměty. Programová rada se schází příští týden 21/3.

Jaroslav Poláček

Vážení,

naše Vize úspěšné země a odolné společnosti sice neobsahuje kapitolu přímo vyhrazenou informačním a komunikačním technologiím, ale co si budeme nalhávat - bez nich to v moderní vizi nejde.

http://www.top09.cz/proc-nas-volit/vize2030/ 

Řadu témat jsme průběžně diskutovali na tomto fóru. Naše priority, eGovernment, elektronické volby a další. Pojďme na svou práci navázat a debatovat o tom, jak vizi zpřesnit a doplnit a zejména, co dát do volebního programu na léta 2017 - 2021, aby se naše vize začala realizovat.
Byť má tedy tohle fórum dvě části, dovolil bych si navrhnout, že zatím budeme debatovat obě věci dohromady, kdyby nám to přeteklo přes hlavu, rozdělíme diskuzi. A protože i volby mají svůj termín, tak i naše příprava doporučení pro programovou radu musí mít svůj horizont - tím je první dekáda března.

Hezký den

Jaroslav Poláček
předseda komise

Zní to možná na první pohled blbě, ale poslechněte si argumenty.

Firma si vede účto, aby pak přišla kontrola a stejně to položku po položce zkontrolovala a za drobnou chybu, pak zbytečně buzerovala nebo dávala pokuty. Stejně se většina účetnictví vede jenom proto, aby stát mohl efektivně vybírat daňe, tak proč tuto zátěž nechávat na podnicích a podnikatelých, když je čistě v zájmu státu vybírat daně. 

Co kyby se, čístě teoreticky, zřídilo sběrné datové místo, kam by firmy odesílaly doklady, nebo jejich kopie, potřebné k daním a stát už by to všechno počítal za ně, stejně to dělá pro sebe. 

Podnikatel by pak už jen dle své vůle mohl toto státí účetnictví nechat zkontrolovat, aby si ověřil zda ho stát neokrádá na daních.

Stát by firmě poslal každý měsíc echo, kolik má za daný měsíc zaplatit na daních a firma by poslala peníze. 

Samozřejmě je nesmysl, aby firma posílala peníze na několik různých účtů jenom proto, že něčemu říká DPH, zdravotní, sociální, za zaměstnance, za podnik... jako proč, to komplikovat? 

Jedna částka na všechno celková, jeden účet, ať si to stát přerozdělí, stejně je to všechno tak nějak pro něj, ze solidarity... 

A neříkejte mě, že to nejde! Všechno jde, když se chce. :-)

Státní úředníci by konečně byly k něčemu dobří, možná by se dokonce dalo odpustit i jejich mírné navýšení třeba o některé lidi, kteří musí dělat účto podnikům teď. Ano spousta lidí, kteří se teď živí účetnictvím by přišla o práci a museli by si najít jinou. Ale považte, k čemu je lidem taková práce, která nikomu nic nepřináší? Není to ani služba, ani výroba... 

Domnívám se, že decentralizovaný systém přispěje ke zdravému tržímu prostředí a zamezí monopolizaci v odvětví.

Situace, kdy stát je většinovým vlastníkem v ČEZu a zároveň by měl regulovat monopoly, je kontrproduktivní. Je pravda, že monopol ČEZ byl rozbit, ale stále jde podle mého názoru o oligopol s dominantní firmou, která má šanci stanovat monopolní cenu, i když nižší než čistý monopol.

Obnovitelné zdroje je třeba podporovat. Tradiční zdroje poškozují životní prostředí. Tyto externality, které je třeba vzít v úvahu, ne-li je ocenit a přetransformovat do podpory obnovitelných zdrojů.

"Fotovoltejky" by ale měly patřit na střechy domů a ne zabírat ornou půdu.

Jak se stavíte k dotacím do rozvoje jaderné energetiky? Máme budovat centralizovaný energetický systém, nebo máme usilovat o decentralizaci?  Mají se dotovat obnovitelné zdroje, nebo jen nepřekážet podnikatelům v jejich nasazování?

Možná zde již proběhlo, ale dnes mne kolega upozornil na aktuální článek k záměru G-cloudu: http://www.lupa.cz/clanky/vnitro-a-finance-chteji-postavit-statni-cloud-vyjit-ma-az-na-13-miliard/ Souvisí to s NAKIT? Existuje k tomu záměru veřejný rozpad nákladů, návrhy architektury, specifikace HW a SW technologií? Jaký na to máte názor? :)

Podpora včelařství je zmíněna ve volebním programu TOP09, rovněž v odpovědích p. Herberta Pavery pro Blesk z 22.9.2017. Téma je možné rozvést. Otázka je, jakými směry je žádoucí rozvoj chovu včel podporovat. Jde o velmi specifický obor, s přesahem do celé zemědělské výroby, zvl. produkce plodin, zasahující do problematiky ekologie, významný jako relaxační a pro volnočasové aktivity. Většina chovatelů jsou drobní včelaři, ale je tu i skupina včelařů – farmářů. Jsem toho názoru, a rovněž řada kolegů v oboru, že nynější dotační program je nezbytné změnit. Plošné (paušální) dotace cca 150 Kč na včelstvo a rok nemají opodstatnění (každému trochu), nepřispívají kvalitě chovu včel, spíše naopak. Smysl mají poskytované dotace na vybavení chovů lepší technikou, např. na produkci, skladování a expedici medu. Velmi problematické jsou nynější dotace na nákup léčiv pro včelstva včetně způsobu jejich distribuce (až do domu, přežívá z doby minulého režimu), považuji je za zbytečné – demotivují včelaře od aktivní péče o zdravotní stav svých včel. Pokud bychom měli finančně obor podporovat, tak především včelaře – farmáře, i proto, že jsou závislí na klimatických podmínkách minimálně tak úzce jako rostlinná výroba, rozhodující sezonní práce ale mají ještě kratší, obvykle jde o zemědělce bez obhospodařované půdy.

Ale podpora chovu včel není jen otázka dotací. Mnohem větší pozornost si zasluhuje zlepšování genetické kvality chovaných včel (šlechtění), jejich vitality, péče o zdravé životní prostředí, snižování ekologické zátěže (méně pesticidů), zvýšení rozmanitosti zdrojů – mj. podporou menších políček, obnovy remízků atp. Máme vysokou zavčelenost území, navyšování stavů včelstev tudíž není nutné, právě naopak. Menší hustota včelstev podporuje zdravější chovy – skrze menší infekční tlak a více zdrojů potravy. Také je třeba uvést, že nejde jen o kulturní chov včely medonosné, ale svůj význam mají v přírodě, v ekosystémech, i čmeláci a samotářské včely. Změny jsou žádoucí také v oblasti apidologického výzkumu.

Včelař – farmář, dříve pracovník ve včelařském výzkumu

Květoslav Čermák