Dobrý den, i na základě tématu, zda-li potřebuje naše republika vynakládat peníze na obranu jsem se rozhodl založit toto téma, kde bychom se mohli trochu podívat na modernizační procesy v AČR.
Kde začít? Tak začněme třeba u modernizace, která se dotkla (a stále dotýká) de facto celé AČR. Modernizace resp. přezbrojemí ručních střelných zbraní. Je zcela nesporné, že vyměnit staré pušky a pistole bylo zcela nutné. Jak SA vz.58, tak i Pi vz.82 byly zcela morálně zastaralé a používající munici, která není plně kompatibilní s NATO (u SA vz.58 náboj vz.43, tedy 7,62x39 a u Pi vz.82 9mm Mak, kdežto NATO standardně využívá 5,56x45 a 9mm Luger). Ovšem výběr nástupců obou zbraní probíhal na české podmínky standardně, tedy se de facto většina potenciálních dodavatelů zbraní odmítla vůbec zúčastnit a celý proces vyignorovala coby zbytečnou ztrátu času a tím i peněz. Soutěže na novou útočnou pušku se tedy zúčastnila fy CZUB s výrobkem nesplňující ani zadávací dokumentaci (zbraň zavedená v ozbrojených složkách či s ukončenými vojskovými zkouškami) CZ805 Bren s optoelektronickými zaměřovači fy Meopta a jako druhý účastní firma MPI, která nabízela výrobek FN SCAR osazený požadovanými zaměřovači od firmy Aimpoint. Zde je nutné podotknout, že pušky pro AČR by se v případě MPI kompletovaly v jejich firmě ZVI Vsetín. Po mnoha a mnoha tanečcích vládní reprezentace a GŠ AČR, kdy bylo jasné, kdo tendr musí vyhrát, byla zvolena (kupodivu) nabídka firmy CZUB. Nabídka dražší a jak si ukážeme i zcela kvalitativně nedostatečná. Jak je to možné? Oficiálně pro větší dostřel CZ805Bren, že mají obě pušky stejnou ráži, délku hlavně i je jí stoupání? Nevadí, něco vylhat jako zdůvodnění se musí...
MPi (FN SCAR)
celková cena bez DPH 905 435 507,02 Kč
přidělené body dle stanoveného klíče 60,0
hmotnost celého kompletu zbraně 5,817 kg
(plný zásobník, popruh, granátomet, kolimátor)
přidělené body dle stanoveného klíče 20,0
účinný dostřel útočné pušky 400 m
přidělené body dle stanoveného klíče 12,0
životnost hlavně 20 000 výstřelů
přidělené body dle stanoveného klíče 5,0
[b]celkový počet bodů 97,0
CZUB (CZ 805 Bren)
celková cena bez DPH 918 926 259,00 Kč
přidělené body dle stanoveného klíče 59,12
hmotnost celého kompletu zbraně 6,436 kg
(plný zásobník, popruh, granátomet, kolimátor)
přidělené body dle stanoveného klíče 18,08
účinný dostřel útočné pušky 500 m
přidělené body dle stanoveného klíče 15,0
životnost hlavně 20 000 výstřelů
přidělené body dle stanoveného klíče 5,0
[b]celkový počet bodů 97,2
Kdyby celkový výsledek byla alespoň funkční zbraň pro AČR, snad by se to se skřípěním zubů dalo překonat. Ovšem ani to se nepovedlo. Zbraň je uživatelsky nepříjemná, těžká, příslušenství během střelby z montážních lišt odpadává, nerozebiratelná sestava závorníku způsobuje závady a natahovací páka dokáže roztrhnout ruku. K tomu si přidejme kolimátor a zvětšovací modul od Meopty, kdy toot příslušenství je neforemné těžké a například doba provozu baterií se počítá v nízkých stovkách hodin (u konkurenčního švédského Aimpointu v desítkách tisíc, o váze a velikosti nemluvě). Nejspíše ani nepřekvapí, že zmíněný zbraňový komplet nebyl schopen dlouhodobě ani projít vojskovými zkouškami (po mnoha úpravách po uzavření tendru se to nakonec povedlo).
Ovšem nákupem noční můra zdaleka nekončí. Vzhledem k mizerným vlastnostem a stejně tak (ne)kvalitě dochází v současnosti k přezbrojování útvarů na "Bren 2", který je původní zbrani podobný jen vzhledově a jeho konstrukční uzly nejsou s pvodní zbraní kompatibilní. Zbraně z původní zakázky se přesouvají k AZ, méně vytíženým útvarům a do skladů... Tedy jde de facto další prodražení původní zakázky, kdy se požadovaná věc kupuje vlastně dvakrát. A to ještě bez výběrového řízení, protože MO a AČR nákup "Brenů 2" považují za doplňování počtů dle původní zakázky, byť se jedná o koupi zcela jiné zbraně. Výsledek?
Armáda nakoupila tisíce pušek k ničemu, které mění za jiné (bez výběrového řízení) v cca třetině jejich životnosti... O tom, že mít několik druhů pušek, ideálně v rámci jednoho útvaru (různé díly, různé zásobníky) je logistikův sen ani nemluvě (a to jsem ani nezmiňoval mezistupeň CZ805Bren s MC šachtou, tedy aktuálně AČR používá tři navzájem nezaměnitelné pušky místo jedné moderní - ideální forma přezbrojení na moderní techniku).
To by byla puška, přejděme k pistolím... Letité Pi vz.82 se armáda rozhodla nahradit moderní zbraní v ráži 9x19. Volba padla (jak nečekaně) na výrobek CZUB. Vzhledem k tomu, že zmíněná firma donedávna nedisponovala služební pistolí moderní konstrukce, tedy s přímoběžným zápalníkem, tak padla volba na CZ75Phantom, což je derivát původní CZ75 s plastovým rámem. Vzhledem k nízkým zkušenostem CZUB s plasty a obecnou nekvalitou výrobků této firmy si nejsem zcela jist, zda-li toto přezbrojení nevedlo jen k další snížení bojeschopnosti AČR. Plastové rámy této zbraně jsou poměrně citlivé na změnu teploty, při nižších teplotách tedy často při přebití nevypadne z šachty prázdný zásobník, raill na zbrani není často dle standardu, což ztěžuje případné použití podvěšeného příslušenství, během střelby se velmi často vysouvá čep z rámu, tedy sami instruktoři při výcviku doporučují do drilu před střelbou přidat krok navíc, tedy kontrolu čepu. AČR si vědoma problematčnosti nákupu nyní opět přezbrojuje během de facto několika málo let, a to na pistoli CZUB P-10. A opět bez výběrového řízení, kdy zástupci MO opět bez uzardění uvádějí, že se nejedná o nákup nového typu zbraně ale o pokračování modernizace započaté nákupem CZ75Phantom. Co na tom, že zbraně si nejsou podobné vzhledem, konstrukcí a jediná shoda je v ráži? Jako klička k obejití zákona to zjevně v naší republice postačuje... Tedy opět nakoupené tisíce pstolí (CZ75Phantom), které jsou naproto kvalitativně nedostatečné v krátké době nahrazované jiným výrobkem téže firmy...
A můžeme pokračovat třeba k dělostřelectvu. Zde se jedná o náhradu letitých samohybných houfnic ShKH vz.77 DANA. Tyto houfnice opravdu potřebují výměnu, a to hned ze dvou důvodů. Jedním je jejich reálná zastaralost a opotřebovanost a druhým přechod na ráži NATO, tedy 155mm (DANA je v ráži 152mm). Jedinec by čekal výběrové řízení a snahu nakoupit co možná nejlepší produkt pro naše dělostřelce. Ovšem takový jedinec by byl poměrně naivním. Přestože existují další vývojové stupně vycházející z nyní použivané houfnice, a to i námi požadované ráži, případně existují i další varianty (například v současnosti asi nejmodernější česká houfnice DITA), tak díky dobrým vazbám byl vybrán česk-francouzský produkt, a to houfnice CAESAR na podvozku TATRA. Jen letmým pohledem snadno zjistíme, že budeme v tomto případě nahrazovat samohybnou houfnici s plně automatickým provozem, balistickou ochranou posádky a ochranou posádky proti zbraním hromadného ničení, houfnicí spíše vezenou než samohybnou. Posádka je v případě děla CAESAR během vedení plby mimo vozidlo, tedy bez ochrany a samozřejmě v případě použití chcemických či obdobných zbraní pak z principu dochází ke kontaminaci nejen houfnice z venku, ale i posádky a následně i vnitřku vozidla (a to i jen při projetí kontaminovaného území před vedením palby). Systém nabíjení je v případě francouzského děla z velké části v rukou posádky, a to doslova. Tedy i v tomto případě je přínos modernizace více než sporný (v porovnání s jinými možnostmi modernizace). A to zvláště, když v rámci jednání francouzská strana v poslední době významně navýšila cenu.
To je jen pár případů za pár miliard. Máme podfinancovanou armádu a ještě při utrácení toho mála, co armádě dáme, je pro nás přednější finanční zájem soukromé společnosti než kvalita a smysluplnost pořizované výstroje a výzbroje...(My - stát).
Pokud bude zájem, můžeme diskutovat podrobněji či o dalších případech efektivní modernizace našich ozbrojených sborů.
