Skupiny
Diskuse
Akce
Chaty
seznam chatů

ONLINE CHAT

Online chat s Františkem Laudátem
František Laudát

František Laudát

TOP 09 na svém 2. celostátním sněmu přijala strategický dokument Prosperita, v němž předkládá vizi proč a jak posílit konkurenceschopnost České republiky. Dokument najdete zde: Prosperita.

Spoluautorem dokumentu, konkrétně jeho první části, která se soustředí na podobu české ekonomiky pro třetí tisíciletí, je poslanec František Laudát. Hlavní myšlenkou tohoto oddílu je nutnost financovat budoucí růst našeho hospodářství z vlastních zdrojů a zahraničních investic, nikoli veřejných rozpočtů. Takový přístup vyžaduje zavedení nových nástrojů, mimo jiné za cílem zvýšení pružnosti trhu. Kapitola Konkurenceschopnost tak navrhuje komplexní řešení pro technologicky vyspělou a ekologicky smýšlející společnost.

Chat již proběhl (15.11.2011 od 13:00)

Archiv on-line diskusí
František Laudát

František Laudát

Vážení přátelé,

děkuji Vám za Vaši účast v online chatu a pokud Vás bude cokoliv zajímat, neváhejte a své dotazy a připomínky mi posílejte na mareckova@top09.cz.

Přeji hezký zbytek dne, pokud možno bez smogu.

František Laudát

Dobrý den pane Laudát,

chtěl bych se zeptat, v čem vidíte naší konkurenceschopnost za 5 či 10 let? Když jsme silně závislí na průmyslu a každá krize nás středně či silně zasáhne? Neměli jsme se již z let 2009 poučit a začít více diversifikovat naše hospodářství? Ve smyslu větší podpory vědy, technologií, obnovitelných zdrojů apod.? A s tím související zlepšení vysokoškolského vzdělání?

Děkuji za odpověď.

Zdraví

Marek Horák
František Laudát 13:46

František Laudát

Dobrý den pane Horáku,

naše země je právě teď na jisté křižovatce. Buď budeme patřit do zemí, které pouze kopírují ekonomické cykly, nebo uděláme start up naší ekonomiky. To znamená, že ji přebudujeme na inovativní. Zatím se nám to nedaří a naše předpoklady se v porovnání se světem spíše zhoršují. Obrovské riziko pro budoucí prosperitu vidím v úpadku našeho školství. Data jsou neoddiskutovatelná. Ale co čekat, když na čele pelotonu podvodníků se vzděláním stojí politici? Jaké potom mohou mít vize, když nic neumí? Díky chabému vzdělání ani neví, co by měli chtít a ani neumí s odborníky komunikovat. Například v Praze už to snad vidí každý. Naší existenciální nutností je přebudování naší společnosti na technologicky orientovanou společnost s ekologicky šetrnou produkcí. Pro to je samozřejmě třeba vzdělanost v přírodních vědách a solidní věda, která ale bude pod tlakem na aplikace ve výrobě.

Naši lidé si však musí uvědomit, že v žádné zemi na světě prosperitu nevybudoval veřejný sektor. Ten může pomoci, je nezbytný, ale hybatelem pokroku je zpravidla sektor privátní. Proto nebylo možné naordinovat restrukturalizaci hospodářství. Zhruba třetina ekonomik států v minulém století rostla v souladu s ekonomickými cykly, ale jen 10% udělalo kvalitativní skok, který my nutně potřebujeme. Pokud ho neuděláme, jsme odsouzeni k chudobě. Nástroje klasického růstu jsme již hodně vyčerpali, a to málo, co ještě zbývá, na prosperitu stačit nebude.

Libor Fejta

Libor Fejta

2 body a 1 otázka k výstvbě jaderných elektráren v ČR:
1) Směr přenosu el.energie jednoznačně posiluje severo - jižní orientaci, což bude vzhledem nárůstu větrníků na Baltu dále posilovat (německé přenosové trasy nestačí), přetoky jdou přes Polsko a ČR (Slezko) na jih a východ (na Slovensko a zvláště Rakousko). Proto je méně výhodné stavět na severu Moravy nový siný zdroj (JE Blahutovice) a o to větší logiku má výstavba nového jaderného bloku v lokalitě JE Dukovany.
2) Podle současných legistl. procesů je od rozhodnutí vlády do spuštění nového jaderného bloku doba 15 až 20 let ! Projektová životnost EDU1-4 končí v letech 2015-2017. Prodložení životnosti (projekt LTO) je jistě žádoucí, ale dnes nikdo nezaručí, že i příští vlády (např. ČSSD v koalici se SZ) po tlakem EU nepřipustí útlum Dukovan. Je zřejmé, že se již nyní ocitáme v rizikovém scénáři, který vedle tragických sociálně-ekonomických scénářů v regionu Třebíčsko, připouští ztrátu 25 let budovaného jaderného KH a hazard s unikátní podporou jádra obcí v okolí Dukovan (dosud nad 70%). Původní záměr spustit ETE3,4 do roku 2020 se za 2 roky posunul o 5 let! Stále zdůrazňovaná podmínka následnosti výstavby EDU5 až po spuštění ETE3,4 zvyšuje riziko kontinuity provozu Dukovan. Riziko může eliminovat pouze včasná výstavba EDU5.
3) Co pro výstvbu nového jaderného bloku v Dukovanech můžeme v TOP 09 udělat?
František Laudát 13:37

František Laudát

Dobrý den,

výstavbu JE Blahutovice považuji dnes již za fikci. Ostravská aglomerace je velkým spotřebitelem el. Energie, a proto bylo cílem přiblížit zdroj ke spotřebiteli bez přenosových ztrát. Naše síť jde dnes přetěžována z důvodů slabých přenosových kapacit ve směru sever – jih v Německu. Po odstavení JE v Bavorsku se situace ještě zhoršila. Dostavba Temelína počítá s vybudováním přenosové trasy do Havlíčkova Brodu. JE Temelín je preferována z důvodů existence řady vybudovaných částí nezbytné infrastruktury a vhodných geologických a pozemkových podmínek.

Vláda počítá s prodloužením životnosti JE Dukovany. Velkým politickým problémem je však tvrdý tlak Německa na odstavení Dukovan. Věřím, že se naše země bude v tomto ohledu chovat racionálně. S výjimkou SZ ostatní politické strany jadernou energetiku podporují.

S výstavbou nových bloků v Dukovanech se nepočítá. Alespoň o tom nevím. Budeme rádi, pokud vůbec prosadíme modernizaci stávajících bloků a dostavbu Temelína. Další budoucnost energetiky však už zjevně bude mimo klasickou jadernou energetiku.

Jaroslav Poláček

Jaroslav Poláček

Františku, jak bolestivé je dospět ze 70 stran k 20 stranám? :-)
František Laudát 13:31

František Laudát

Jardo,

ta bolest spočívala spíš v obsahové redukci původního materiálu. Prvním krokem při nové strategii konkurenceschopnosti musí být vehikl, finanční nástroj, přes který inovační ekonomiku rozjedete. Pokud ten není systémově založen a definován, vše další je až nadstavba. Kapitál, včetně rizikového musíte nejprve do systému dostat.

Zdeněk Wachfaitl

Zdeněk Wachfaitl

Pane Laudáte,

přeji Vám pěkný den a několik otázek je zde.

***

1/ Jak to bude se snižováním státního dluhu při budoucím růstu našeho hospodářství o němž mluvíte? Bude se snižovat nebo díky flexibilnosti nových nástrojů poroste do ještě většího rozměru než dnes?

2/ Pan ministr financí Kalousek nám všem "na oko" posílal složenky s částkou odpovídající kdysi státnímu dluhu. Počítá pan Kalousek se zasláním skutečných složenek v brzkém období nebo se část dluhu škrtne jako Řecku? Alespoň ze 60%?

Děkuji za info, myslím, že jde sice o velmi "nepopulární otázky" na jejichž vysvětlení voličskému elektorátu však závisí příští volební účast a zejména volební výsledky. To je pro TOP09 jistě velmi podstatné.

Zdeněk Wachfaitl
Praha 17


František Laudát 13:26

František Laudát

Dobrý den,

Prvním krokem je zastavení růstu zadlužení. Teprve druhým je snižování toho stávajícího. Ekonomika se musí rozvíjet z tzv. vlastních úspor a zahraničních investic. Růst ze zadlužování je špatný. Cílem naší fiskální politiky musí být nezvyšování veřejného dluhu a jeho snižování v dobách ekonomického růstu. Přicházející dluhová krize snad bude dostatečným ponaučením pro Evropu, že takhle to dál nejde. Doufám, že pokud nebude rozumná naše politická reprezentace, zmátoří se v téhle věci Evropská unie.

Se škrtáním dluhu nepočítejte. Nikdo nám v tomhle nepomůže. Ono už totiž není z čeho. Skutečné složenky nemusí Kalousek posílat. Ty ve skutečnosti už dostáváme řadu let, byť ne v papírové podobě. Ročně se z našich daní „vypaří“ na účty věřitelů cca 85 miliard korun z našich daní.

Lidé si snad více budou hlídat svoje politiky. Doteď chybí praktická zkušenost s tím, co je veřejný dluh a jeho dopady. Ještě nedávno to naše občany zas tak moc nezajímalo. To se ale mění. Jedním z mnoha negativních důsledků dluhové krize je například snížení důchodů. Přidat můžeme dále ekonomickou stagnaci či dokonce recesi, nezaměstnanost, vysoké daně…Pokud budete volit levicové strany, je vysoká pravděpodobnost řeckého scénáře. Ono i s naší pravicí to není slavné, natož se zdivočelou levicí, jejích recepty na prosperitu právě teď krachují v přímém přenosu.

Albert Kubišta

Albert Kubišta

Dobrý den, odkud by podle Vás měl přijít rizikový kapitál do ČR?
Děkuji
AK
František Laudát 13:19

František Laudát

Dobrý den,

z celého světa. V dnešní době se dá těžko zjistit, kdo je skutečným vlastníkem banky či penzijního fondu. Na víc v modelu TOP 09 je výhodou, že na rizikový kapitál se mohou skládat jakékoliv fyzické i právnické osoby. Pokud se týká osobních preferencí, tak samozřejmě více vítány by byly seriózní penzijní fondy např. ze skandinávských zemí, Německa, USA apod.

Pavel Schnirch

Pavel Schnirch

Dobrý den,
přednáška mě zaujala, přestože jsem ji bohužel celou nestihl - chtěl bych se zeptat na zdroje, ze kterých jste čerpal, díky.
František Laudát 13:12

František Laudát

Dobrý den,

Nedávno vyšel překlad knihy Start- up Nation o izraelském inovačním zázraku, a v tomto duchu je laděn materiál. Bohužel musím říci, že mi moc lidí nerozumí, co jim svým materiálem chci sdělit. Chápu, že je tam řada dosud neobvyklých věcí, ale zapověděl jsem si slohové cvičení na téma konkurenceschopnost, jak to předvedl NERV a potažmo i MPO. Oni mají ve svých materiálech pravdu, ale ve svých důsledcích jsou to jen slohová cvičení. Data jsou hodně převzata ze studie „Rámec strategie konkurenceschopnosti“ NERVu.

Jan Kavalírek

Jan Kavalírek

Dobrý den pane předsedo,

úvodem bych Vám rád ještě jednou pogratuloval k vynikající přednášce.

Má otázka zní: Pokud si dobře pamatuji, ve Vaší studii bylo uvedeno, že pouze velmi nízké procento Čechů uvažuje o exportu za hranice EU. Rád bych se proto zeptal, zda a případně jakými formami hodlá vláda ČR podporovat konkurenceschopnost českých exportérů v zahraničí a to jak už v rámci EU, tak právě i mimo ni.

Předem děkuji za odpověď
Jan Kavalírek
František Laudát 13:08

František Laudát

Vážený pane Kavalírku,

Česká republika již dlouhou dobu podporuje export pomocí pojištění a úvěrováním. Celková výše obou podpor se zvyšuje, ale ve srovnání s vyspělými zeměmi je to stále ještě málo. Nedostatečná je stále ještě podpora politické sféry v konkrétních zemích. Tedy to, čemu se říká proexportní politika, nebo někdy ekonomická diplomacie. Základním problémem je však malá aktivita samotných exportérů zejména mimo trhy EU. Nikdo za ně ve výsledku vlastní byznys nezařídí. Možná přicházející krize donutí naše výrobce více se o neevropské trhy pokoušet.

Pojďte do toho s námi!

Přejeme si znát vaše názory. Připravili jsme pro vás dotazník, který nám pomůže změnit nevypovídající ankety na rychlé a hodnotné výzkumy. Pomozte nám lépe poznat vaše názory, zapojte se do kampaní, komunikace a buďte skutečnou součástí TOP 09. Po vyplnění vám navíc budeme moci ušít naše komunikační kanály přímo na tělo - už žádné nezajímavé informace, budeme vám servírovat to, co vás opravdu zajímá.
Vyplnit