Přátelé, jak všichni víme, TOP 09 na tom není co se týče preferencí už delší dobu moc dobře a zatím nevidím nic, co by mohlo tento trend zásadně zvrátit. Zároveň jsem jako občan, který se zajímá o politiku, hrubě nespokojen se směřováním ČR v mnoha oblastech, ale zde bych se zaměřil na reformu sociálních dávek, důchodů a daní. Jsem přesvědčen, že je možné tyto oblasti reformovat tak, aby z toho měli prospěch prakticky všichni občané.
Jak jistě víte, jsou v ČR nízké mzdy, důchodový systém není dlouhodobě udržitelný a sociální dávky jsou velice často demotivační. Celý koncept, který zde navrhuji je postaven na jednom hlavním pilíři – negativní dani z příjmu. Tento koncept velmi propagoval nositel Nobelovy ceny za ekonomii a hlavní představitel monetarismu Milton Friedman.
Daň z příjmu fyzických osob je nyní zatížena obrovským množstvím vyjímek a navíc se vypočítává 15% ze superhrubé mzdy, čemuž rozumí jen málokdo, běžný laik to vůbec nechápe. Princip negativní daňe je ten, že nahradí sociální dávky (především v nezaměstnanosti, sociální dávky vázané na zdravotní stav by se nezměnily) a její hlavní výhoda je v tom, že je motivační. Při konceptu negativní daňe jsou důležité dva parametry, mezní bod a "koeficient solidarity". Dám příklad: řekněme, že položíme mezní bod ve výšce 30 000 kč a koeficient solidarity 50% (to je příliš vysoké číslo, ale dávám ho sem pro jednoduchost výpočtu). Potom se čistý příjem bude vypočítávat následovně: při hrubém mzdě 15 000 bude zaměstnanec nejenom neplatit žádnou daň z příjmu, ale naopak ještě dostane od státu "dotaci" ve výšce 15 000 (rozdíl mezního bodu a hrubé mzdy) * 0,5, tedy 7500 a jeho celkový příjem by byl tedy 22500 kč. Naopak při hrubé mzdě 50 000 kč by zaměstnanec platil daň pouze z částky nad mezním bodem, tedy jeho daň z příjmu, kterou by platil státu by byla 20 000 (rozdíl hrubé mzdy a mezní hodnoty) * 0,5, tedy 10 000 a jeho čistá mzda by byla 40 000 kč. Pokud jste to ode mě nepochopili, zde je to přímo od Miltona Friedmana: https://www.youtube.com/watch?v=xtpgkX588nM.
Můj osobní návrh je mezní hodnota buď navázaná na medián, nebo fixní 25 000 - 30 000 a koeficient nejlépe 0,25, případně 0,3.
Tato daň by samozřejmě řešila také lidi, kteří mají nulový příjem, ti by od státu dostávali jednotnou dávku ve výši součinu mezní hodnoty a koeficientu.
Dále bych si představoval zásadní snížení odvodů sociálního a zdratovního pojištění jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. V současné době platí zaměstnavatel celkovou výši pojistného 34% z jeho hrubé mzdy, což je neskutečné velké číslo. Zaměstnanec pak platí dalších 11% z hrubé mzdy. Tato čísla neskutečně snižují potenciál naší ekonomiky a brání mnohem rychlejšímu navyšování mezd. Návrh snížit pojištění o 8% je dobrý, jen bych ještě přitvrdil, osobně vidím ideální hladinu někde kolem 20% u zaměstnavatele a 5% u zaměstance. Tato změna by ale musela proběhnout zároveň z reformou penzijního systému, jinak by bylo takové snížení samozřejmě neufinancovatelné.
Co se týče důchodů, tak navrhuji odejít od současného "Bismarckova modelu" a zavést tzv. Beveridgeův model. O co jde? Jde o systém, kde je vyplácena jedna rovná dávka, která zajišťuje solidaritu (jistá forma prvního pilíře). Jejím cílem není zajistit důstojné stáří a sama o sobě nemůže být jediným zdrojem důchodu. Jsem přesvědčen, že tato dávka by mohla být stejná, jako dávka při nulovém příjmu u negativní daně. Další zdroj příjmu seniorů by bylo vlastní spoření a tam je více variant, nejradikálnější je naprosté ponechání volby na jednotlivcích, nebo ponechání třetího pilíře, případně zavedení druhého atd. A poslední významný zdroj příjmů by měla být finanční (nejen) pomoc od svých potomků. To má hned několik výhod: 1) motivace pro rodiče mít vlastní děti (více poplatníků do systému)
2) zlepšení rodinných vztahů
3) méně přerozdělování státem
4) větší adresnost a zodpovědnost na jedincích a rodinách
5) spravedlnost v tom smyslu, že lidé, kteří investují do vlastních potomků by z toho měli poměrně velkou výhodu, ti, kteří by děti neměli by naopak měli více peněz na spoření
Musela by tam samozřejmě být nějaká pojistka, pokud by děti nechtěli pomáhat rodičům a podobně, toto by se muselo rozpracovat do detailů.
Proč by to mohlo fungovat? Lidé by měli výrazně vyšší příjmy, ten, kdo dnes například pobírá hrubou mzdu 30 000 (zaměstnavatel za něj musí státu odvést 10 200), tak mu zbyde čistá mzda, pokud nemá nějaké speciální vyjímky necelých 23 000, při daném snížení daní by měl minimálně 30 000 čistého(hrubá mzda by se určitě o něco zvýšila, pokud by zaměstnavatel nemusel tolik odvádět státu). Výrazně by se zlešila také situace nízkopříjmových lidí, díky negativní dani. Bylo by tedy výhodnější pracovat a pro nízkopříjmové jedince by byla dobrá cesta, jak postupně zlepšovat své postavení a zároveň nepřicházet o dávky.
Pokud jste alespoň v kostce pochopili můj návrh, musíte vidět, že toto výrazné snížení daní (a především zdanění práce) by vytvořilo poměrně velkou díru do rozpočtu, takže teď kde ušetřit na výdajové straně. Vzhledem k tomu, jak neuvěřitelně rozhazuje současná a i minulá vláda, to zas tak extrémně složité nebude. První dvě místa jsem zmínil, sociální dávky a důchody. V současnosti MPSV disponuje více než 500 mld, po odečtení nákladů na negativní daň a rovný důchod by mělo zůstat MPSV maximálně 100 mld (spousta úředníků se může propustit, při zavedení systému negativní daně jich bude zbytečných ještě více). Další místa, kde lze výrazně ušetřit jsou už zmínění úředníci a i spousta úřadů je přebytečných, to je samozřejmě k diskuzi, ale je jasné, že trend musí jít směrem k zeštíhlení státní správy. Další oblast jsou dotace, především dotace do podnikání. Tady bychom měli být zásadoví a dotace do podnikání kompletně zrušit, je zde obrovská korupce, byrokracie a deformuje to trh. Poslední věc, o které jsem pevně přesvědčen je zavedení nějaké formy siniční daně (případně zvýšení spotřební daně z benzinu a nafty), protože lidé používají silnice a přímo za ně neplatí, což vede ke kolonám, nedostatku parkovacích míst a celkové přetížení silnic a k přebytku aut.
Celá koncepce by určitě potřebovala podrobnější výpočty. Co se týče té důchodové reformy, tak by určitě nebylo dobré ji udělat ihned, je to spíš opatření, které by se mělo veřejnosti představit a zavést ho až později, současní důchodci, ani lidé v předdůchodovém věku by tím neměli být postihnuti.
Budu rád za každou reakci, jak pozitivní, tak negativní, toto je jen taková kostra, na které by se dalo stavět. Nejraději bych zde rozpoutal pestrou diskuzi a budu rád za jakékoliv vylepšení, připomínky, kritiku.
A na závěr mi dovolte zde ještě zmínit 7 + 1 důvodů pro snížení daní:
1. Morální - ten, kdo peníze vydělal by je měl dostat (nebo aspoň co největší podíl)
2. Lidé sami nejlépe vědí, za co peníze utratit, stát nemá dobré mechanismy, jak preference lidí zjistit
3. Nikdo neumí s vašimi penězi tak dobře hospodařit, jako vy sami
4.Motivující – stát má co nejvíce motivovat produktivní jedince.
5.Aplikace Lafferovy křivky – zmenšení demotivační části, díky které se celkový základ daně zvýší
6. Omezení šedé ekonomiky – motivace zatajovat příjmy/tržby se sníží. 7. Soukromý sektor je efektivnější (má zpětnou vazbu), pokud podnikatel investuje špatně, zkrachuje, pokud špatně investuje stát, často danou agendu ještě posílí. 8. Zrušení některé daně sníží administrativní náklady státu i soukromému sektoru.
