Podkladový materiál k vnitrostranické diskusi na téma podpora podnikání. Část čtvrtá, garant Helena Langšádlová.
Podpora exportu
Česká ekonomika je tradičně otevřená a proexportně zaměřená. Její trh je jednoduše příliš malý, aby se jen díky němu rozvinula dělba práce a specializace našich podniků a podnikatelů a na to navazující hospodářský růst. V současnosti činí vývoz cca 80 % HDP, podpora exportu je tedy efektivnějším nástrojem podpory ekonomiky a pracovních míst než keynesovská stimulace domácí poptávky, která se přenáší do dovozů, vede k tržní deformaci a snižování podnikatelské iniciativy. Naproti tomu nástroje podpory exportu otevírají tržní příležitosti, posilují konkurenceschopnost našich dodavatelů vůči zahraniční konkurenci i iniciativy našich podnikatelů, doplňují služby komerčních subjektů. Konkrétně:
1) Klíčové je pojištění rizik, které neumí nebo nejsou schopny komerční subjekty poskytnout. Nyní prostřednictvím státní EGAP, pojistná kapacita se zvyšuje na 280 mld. Kč, státní příspěvek na 1,5 mld. Kč za rok 2013. Poptávka podniků však přesahuje dosavadní možnosti. Je nutné trvat na tom, aby podpora směřovala na trhy mimo EU.
2) Financování vývozu prostřednictvím státní ČEB. Její hodnota se ukazuje hlavně v dobách recese, kdy komerční banky přehnaně reagují a uzavírají zdroje financování. Kromě toho má strategickou hodnotu jako jediná „česká banka“, ostatní, vlastněné zahraničními bankami mohou dle příkazu matek pomáhat zahraniční konkurenci našich exportérů. Roční dotace v řádu stovek mil. Kč. Zatím rezervy ve financování malých a středních podniků, start-upů a vysoce inovativních malých firem.
3) Zvýhodněné dlouhodobé úvěry poskytované komerčními bankami - ačkoli ročně rozpočtováno 200 mil. Kč, pro administrativní náročnost se nevyužívají. Situaci má napravit novela poslanců Kubaty, Langšádlové a dalších, její schvalování ale zatím vázne ve sněmovně.
4) Služby pro exportéry – vyhledávání tržních příležitostí, analýzy zahraničních trhů, servis na jednom místě v tuzemsku i v zahraničí. Spolupráce MZV a MPO (CzechTrade), rozšiřování kontaktních míst v zahraničí, podpora účasti na veletrzích, podnikatelské mise, „otevírání dveří“ ze strany diplomatů apod. Chybí zatím jedno místo v tuzemsku, kde by si podnikatel mohl na jednom místě zařídit všechny exportní záležitosti a využít všech služeb státu. Pobočky tohoto místa by měly být dostupné ve všech krajských městech. I zde by měla platit zásada, že státní instituce by neměly požadovat informace, které mohou samy vyhledat nebo sdílet. Plánované slučování CzI a CzT považujeme za problematické a jejich řízení ze strany MPO za chybné.
5) Rozvojová pomoc by se měla více využít na podporu exportu. Stát prostřednictvím účasti v EBRD a Světové banky dosud podporuje spíše poradenství, případně investice ČEZu. Státní rozvojová agentura se málo zaměřuje na projekty business-to-business.
Zaměstnanost
Nezaměstnanost v České republice dosahuje rekordní výše. To je způsobeno stagnací v našem hlavním vývozním teritoriu (EU), nejistotou ohledně dalšího hospodářského vývoje i nutnou úspornou rozpočtovou politikou. TOP 09 jako konzervativní strana vystupuje proti tomu, aby stát uměle vytvářel neudržitelná pracovní místa. Nelze vytvářet zaměstnanost na dluh. Role veřejného sektoru by se měla omezit na:
a) budování stabilního právního a ekonomického prostředí
b) podporu exportu (viz výše), diversifikace do perspektivních teritorií
c) investic do dopravní, vzdělávací a sociální infrastruktury
d) usnadnění přechodu výrobních faktorů (především práce) do perspektivních odvětví
e) podporu uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce
f) snižování zdanění práce (viz okruh daně)
Podrobněji k některým bodům:
a) i přes některé drobné změny v zákoníku práce nelze hovořit o pružném pracovním trhu. Liberalizace trhu práce zřejmě není politicky prosaditelná, zvážit prosazování principu Flexicurity, např. dle příkladu Dánska.
c) investice do podpory vědy, výzkumu a vývoje + propojení školství a byznysu; podpora technického a přírodovědného vzdělávání – brzy budou našemu průmyslu chybět kvalifikovaní mistři a pracovníci obsluhující sofistikované přístroje; podpora učňovského vzdělávání – v některých oblastech chybí zruční řemeslníci; investice do mateřských školek (obce mají větší daňové příjmy díky prosazení novely RUD), zřizování dětských skupin a firemních školek pro snadnější návrat žen na trh práce. Možnosti sociální péče pak rozšíří příspěvek na společensky účelná pracovní místa pro neziskový sektor a obce.
d) přirozené změny ve struktuře ekonomiky nelze blokovat, je přirozené, že některá odvětví procházejí útlumem. Je potřeba zajistit, aby uvolněná pracovní síla snadno přešla do perspektivnějších odvětví. Tedy rekvalifikace, podpora migrace za prací. Nutno vyhodnotit efekty programu Vzdělávej se pro zaměstnanost. Nyní se zmírňují podmínky, aby na něj dosáhlo více firem. Zároveň MPSV chce přispět nezaměstnaným s perspektivním podnikatelským záměrem 40 – 80 tis. Kč.
e) jedná se např. o tělesně a mentálně postižené – podpora pracovních dílen apod.; absolventi bez praxe – probíhá program Stáže ve firmách, nutnost jeho vyhodnocení, případně rozšíření, nový projekt Odborné praxe. MPSV plánuje finančně podpořit vznik pracovních míst pro mladé do 30 let až 24 tis. Kč měsíčně max. po dobu jednoho roku. Přispět by chtěli na částečné úvazky pro matky s dětmi a lidi pečující o osobu blízkou.
Fondy EU
TOP 09 i vláda chtějí pro příští rozpočtové období (2014 – 2020) přesunout více prostředků pro oblast konkurenceschopnosti z oblasti zemědělství a tzv. měkkých projektů (typu předražených školení v luxusním hotelu s chlebíčky). Je potřeba razantně snížit počet operačních programů ze současných více než dvaceti, zároveň je potřeba sjednotit regionální operační programy, a posílit jejich kontrolu tak, aby nedocházelo k excesům a podvodům jako v případě ROP Severozápad. Zároveň zaznívá požadavek, aby i čerpání dotací v jednotlivých velikostních kategoriích obcí se přiblížilo v ukazateli na jednoho obyvatele (podobně jako v daňových příjmech dle RUD).
V současnosti se ukazují slabiny našeho systému, nicméně nejhorší problémy byly zažehnány a čerpání prostředků z drtivé většiny programů se opět rozběhlo. Dle požadavku Evropské komise došlo k centralizaci auditu na Ministerstvu financí, za výběr a hodnocení projektů však nadále odpovídají řídící orgány na úrovni jednotlivých programů, proto je potřeba posílit průběžnou (nikoli až následnou) kontrolu přímo zde.
Na druhou stranu zaznívá kritika toho, že administrace programů je příliš náročná a snad i často byrokratičtější, než požaduje Evropská unie. I to způsobuje, že v některých operačních programech (spolu s nevhodnou volbou oblasti podpory) bude problém vyčerpat všechny alokované prostředky.
Co se týče podpory podnikání, MPO chce směřovat evropské prostředky do tzv. seed fondu. Tedy fondu rizikového kapitálu, který by měl podporovat začínající podniky. Tento fond má však téměř dva roky zpoždění a panují vůči němu věcné výhrady. Např. morální hazard při investicích veřejných prostředků do rizikových oblastí. Naopak vítám snahu podpořit evropskými prostředky technické a přírodovědné vzdělání a následnou praxi.
