Chaty

Stačí podle mne, aby o tom přemýšleli zvolení členové zastupitelstev obcí a měst. Stačí nakreslit dvě postavičky - jeden bude občan Prahy a vedle něho např. občan Vizovic. A zjistíte, že mezi nimi je 4,5 násobná propast, že ten Pražan je o tolikrát větší a že stát jeho městské kase posílá 4,5 x více než za občana Vizovic. Podstatu problému pak pochopí každý. Lidé porozumí, že taková propast asi není příliš důvodná a začnou o tom i v těch městech a obcích diskutovat.

Nejnáročnější je ráno vstát a večer usnout. Jinak to jde. Dát to dohromady znamená uskromnit spánek a vyřazovat nesmysly (ty si ani nečíst, jakmile poslanec zjistí, že to, co čte, je blbost, měl by přejít na jiné čtivo). Základem je také dobré psychické zdraví. Je předpokladem je nečíst si diskusi pod článkem, kde je citováno Vaše vyjádření. Ve většině případů - až na výjimky - v diskusích na veřejných serverech vystupují placená PR oddělení všerůzných stran, blázni, flákači, co nemají v práci co dělat, a pak pár rozumných, kteří se nepoučí, že to nemá smysl. A pokud to poslanec či kdokoli jiný čte, tak je podle mne sadomasochista.

Upřímně řečeno, mě toto také poměrně vadí. Žádný zákon není svatá nedotknutelná "kráva". Nemůžeme jistě, jsme-li ve vládě, zcela měnit jeho principy, ale mnozí poslanci skutečně zasahují do vládních předloh a odstraňují nedostatky. Já sám tak také činím. Předpokladem ovšem je, že si ten zákon důkladně nastudujete. To se bohužel mnohdy neděje. Nemůžete opravdu chtít, aby poslanci četli všechno, bohužel zde se musíme spolehnout na své kolegy podle odbornosti ve výborech, ale občas mám pocit, že ani v těch výborech "to" všichni nečtou. Musíme víc makat. Mně se to mluví, když mám naštěstí právní vzdělání a nemusím se dlouho připravovat, obdivuji ty, kteří se tou právní houštinou musí prokousávat sami. To snad ani nejde. A vnitrostranické připomínkování - jistěže ano, ale asi by mělo probíhat ještě před tím, než to přijde do Sněmovny. Ve Starostech a nezávislých máme pravidlo, že návrhy zákonů dáváme k připomínkám, jakmile se objeví ve vládním infor. systému - eklep. Jde pouze o zásadní návrhy a směřují do odborných komisí.

Musím se přiznat, že např. systém výběru různých náměstků na ministerstva a jiné vysoké státní posty mě po proniknutí do tajů těchto nominací úpřímně překvapil. První se zpravidla řeší nerudovská otázka "Kam s ním", pak teprve "Co umí". A když pak vidím, kam se dostávají mnohé hlásné trouby, "to jeden čumí". Těší mě, a to říkám na rovinu, že TOP 09 a Starostové se tohoto systému neúčastní, máme snad nejméně náměstků z koaličních stran.
Korupce? na ni je jediný lék, co největší otevřenost, vše prostě nechat veřejné, od zadání, přes proces výběru až po samotnou smlouvu. žádná uzavřená řízení (krom bezpečnostních zakázek, kde tedy ale musí být vždy to riziko jasně doloženo) a i u malých zakázek připouštět, že se může přihlásit kdokoli, byť nebylo osloven. Zákon o veřejných zakázkách to umožňuje, jen musíme zajistit vyšší míru znalosti této možnosti u uchazečů. Jsem v tomto optimista, myslím, že se nám podaří zakázky zprůhlednit, včetně jasného doložení vlastnické struktury (omezení anonymních akcií), nyní zákon bude projednáván ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jehož jsem předsedou. A myslím si, že opravdu nastavuje dobrá pravidla, TOP 09 a Starostové jej také ještě pozměnili - http://www.top09.cz/co-delame/tiskove-zpravy/top-09-zvazime-utratu-kazde-koruny-6837.html A ted už jen zbývá, zda na to zareaguje trh, tedy zda bude skutečně o zakázky soutěžit, nebo budou fungovat kartely. Uvidíme, ale nevidím to tak černě. Upřímně.

Předpokládám, že se to brzy dovíme. Zatím odhaduji, že tím důvodem je snaha chránit zažité koleje u těch největších měst. Bohužel víme, že ty koleje mnohdy končí v tunelu. Je ovšem skvělou zprávou, že návrh zákona přivítaly všechny tři celostátní organizace měst a obcí (Sdružení místních samospráv, Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí), a že zákon vadí jen radnicím velké koalice. Nic ostatního jsme ostatně ani nečekali.

Souhlasím s tím, že pokud Praha získává na jednoho svého obyvatele 30.000 Kč, pak to dno rozdílu by mělo být někde v částce kol 10.000 Kč. I tak bude mít Praha 3x víc na jednoho obyvatele než menší města a obce. V zahraničí ten rozdíl bývá kol 2,5 násobku. Bratislava a nejchudší obce = 2,5 nás., Vídeň = 2,25. Existují i modely více preferující obyvatele menších měst a obcí, kde ten příjem na hlavu je větší (Finsko), ale v ČR je opodstatněné uvažovat o hranici 2,5 - 3x násobek, protože je skutečně pravdou, že větší města mají vyšší náklady na obyvatele u kulturního a sportovního vyžití, u nákladů na zajištění bezpečnosti. Nicméně analýzou VŠE v Praze bylo zjištěno, že 40% všech nákladů na všechny občany jsou stejné, tzn. líší se pouze u 60%. Dnes však rovný příjem na občana pak není z 40%, ale pouze ze 3%, a v tom je ta diskriminace, jak o ní mluví i Programové prohlášení vlády. Ostatně Praha má podíl na rep. HDP 26%, ale podíl z RUD má 32%. A to odhlížím od toho, že ČEZ má sice sídlo v Praze, ale kolik tu má elektráren?

Návrh osnovy zákona jsem doručil 22.7. předsedům koaličních posl. klubů s tím, že se měli do konce srpna vyjádřit. Tedy postupoval jsem přesně podle koaliční smlouvy. Nic se nestalo, tak jsem věc urgoval u předsedy Gazdíka. Každopádně návrh zákona předložím v říjnu do legislativního procesu. Jde skutečně jen o to, aby se z nenárokového vymáhání škody způsobené úředními osobami stal model povinného vymáhání s výjimkou zcela zvláštních případů, např. nejasnost zákona a jeho uznaná interpretační nejistota, způsobená škoda v důsledku předchozího závazného právního názoru nadřízeného orgánu, jenž byl však následně zrušen, okolnost, že rozhodnutí stavělo na důkazech, které se následně ukázaly jako nedostatečné či nesprávné. Každopádně úředník má odpovídat stejně jako zaměstnanec do výše 4,5 násobku jeho platu (u úmyslné škody tato hranice neplatí). Každopádně by měl škodu po úřední osobě vymáhat jiný úřad než ten, kde úředník působí.Nabízí se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zajistí se tak přeci jen více, že úředníci nebudou krýt sebe sami.